Proslulé destinace mají své dvojníky
Je důvod, proč se Benátky, Barcelona nebo Macu Picchu drží na prvních příčkách nejvyhledávanějších míst světa. Jejich historie, pamětihodnosti a atmosféra jsou jedinečné a nikde nic podobného nenajdete. Nebo ano? Tyto destinace zatím zůstávají mimo radar, přitom nabízejí skoro totéž, co jejich navštěvovanější protějšky. Dejte jim šanci. Někdy je lepší dovolená mimo stezky vyšlapané miliony turistů.
Benátky vs. Colmar
Jednotnost a detailnost benátské architektury je omračující a nikde na světě ji v takovém rozsahu, ještě v kombinaci s kanály, nenajdete. Benátky mají okolo 260 tisíc obyvatel, ročně jimi ale proteče okolo 10 milionů návštěvníků. Pokud si chcete užít romantiku na kanálech bez tlačenic, zkuste místa s nálepkou Malé Benátky, jako je londýnský Camden, čtvrť ve španělské Valencii nebo indonéském Bogoru. Bývalé rybářské sousedství s tímhle titulem najdete i ve francouzském městečku Colmar kousek od německých hranic. Colmar je jedno z nejstarších měst Alsaska a jeho tvář utvářely všechny architektonické styly od středověké gotiky po francouzský klasicismus, které se mísí dohromady v působivou mozaiku barev a vjemů.
Paříž vs. Bělehrad
Bělehrad na Balkáně úspěšně supluje francouzskou hlavní metropoli. Paříž má Sacré-Cœur, Bělehrad chrám svatého Sávy. Chrám svatého Marka by zase mohl obývat nějaký srbský Quasimodo. Kde podobnosti končí, tam Bělehrad přihazuje punc opravdovosti. Připomínky sovětských dob vtlačené mezi secesní budovy a památky z otomanských dob vytvářejí kulisy města, které není jen výkladní skříni pro turisty. Tady žijí skuteční lidé a támhle mají své dvorky.
Barcelona vs. Valencie
Barcelona má Gaudího, Valencie zase Santiaga Calatravu – geniálního architekta, díky kterému Valencie elegantně spojuje historii se současností. Pláže téhle životem tepající metropole omývá stejné Baleárské moře jako Barcelonu. Trvalou stopu ve vás zanechá i vynikající místní kuchyně.
Dubrovník vs. Rovinj
Seriál Hra o trůny a nové Hvězdné války lákají do Dubrovníku rekordní počet návštěvníků. Perla Jadranu, jak se městu zapsanému na seznamu UNESCO přezdívá, má svou konkurenci skoro na druhém konci Chorvatska, na poloostrově Istrie. Pestrobarevné domy v přístavu Rovinj vyrůstají z moře a líně přecházejí do zvlněných kamenných uliček, které dokáží být tiché i překvapivě živé. O restaurace, hospůdky i drobné umělecké galerie tu budete přímo zakopávat.
Santorini vs. Paros
Fotky bělostných domků s modrými střechami důmyslně naskládaných do ostrovních kaskád chce mít na instagramu každý. Málokdo, ale ví, že nedaleký ostrov Paros nabízí to samé v bledě modrém. Život na Parosu je navíc poklidnější než na Santorini, které trpí pod nájezdy turistů.
Galapágy vs. Ballestas
Obří želvy a mořští leguáni pobíhající po pláži okolo lidských návštěvníků nebo Darwinovy pěnkavy. Z věhlasu Galapážských ostrovů a možnosti vidět zdejší zvířata naživo Ekvádor stále profituje, ale taky stojí před problémem, jak na ně všechny turisty dostat a ostrovy nezničit. Druhé Galapágy jsou přitom celkem nedaleko. Ostrovy Ballestas patří Peru a na jejich skalnatém pobřeží se vyhřívají stovky tučňáků, tuleňů a dalších živočichů, kvůli kterým turisti jezdí na Galapágy.
Macu Picchu vs. Choquequirao
Zatímco Macu Picchu uzavírá stále víc prohlídkových okruhů a odklání návštěvníky na vyhrazené trasy, Choquequirao je opačný extrém a opravdová lahůdka pro fajnšmekry. Ruiny města Inků, které svého času bylo asi třikrát větší než Macu Picchu, může denně navštívit jen zhruba 20 lidí. Odměnou za poměrně náročný trek, který cestou musíte absolvovat, je pak úžasně zachovalá památka, a především všeobjímající ticho.
