Lublaň: město mostů a draků

Z barokních a secesních kulis historického centra na vás dýchne duch vznešenějších dob Rakouska-Uherska a budete mít chuť korzovat po městě v kostýmu jako vystřiženém z obalu kolonádních oplatek.

Se svými zhruba 281 000 obyvateli a rozlohou o třetinu větší než Olomouc působí víc jako provinční městečko, kde se všichni znají. Přesto, že jako hlavní město patří v Evropě k nejmenším, je Lublaň domovem jedné z největších univerzit starého kontinentu.

Lublaň dýchá životem, a přece v ní vždycky máte dost místa. V jednu chvíli se historickým centrem procházíte skoro sami a v druhé vás ze zadumaného pohledu na řeku Lublanici vytrhne bzukot davů, které obsadily venkovní zahrádky kaváren a restaurací. Jako když režisér schovaný někde za rohem dá povel a komparz zaujme své pozice. Město si hýčká historické památky stejně jako městskou zeleň, Lublaň byla v roce 2016 zvolená nejzelenějším městem Evropy. Místní rádi jezdí na kole. Relativně rovný terén a řada mostů přes Lublanici dělá z města ráj cyklistů. Nejrušnější tepnou a zároveň nejfotografovanější památkou v centru je neobvyklý trojitý most u Prešernova trgu.

Město jednoho muže

Lublani se přezdívá Plečnikovo město. To proto, že nejproslulejší slovinský architekt, kterému mimochodem prezident Masaryk svěřil i renovaci Pražského hradu, se svou prací podepsal na zhruba 60 stavbách ve svém rodném městě. Nepřehlédnutelná je především Plečnikova kolonáda, kryté sloupořadí na břehu řeky, které se táhne až k rozsáhlé městské tržnici, nebo Križanke – někdejší klášterní komplex, který dnes slouží jako dějiště koncertů a proslulého lublaňského Mezinárodního letního festivalu hudby. Na kolonádu se zajděte podívat, hned vedle ní je most zdobený čtyřmi sochami draků, kteří se stali maskoty města.

Squat, o který město stojí 

Metelkova ulice se vymyká jednotnosti honosného Plečnikova centra. Bývalé kasárny, které tu zbyly po jugoslávské armádě, si v devadesátých letech zabrali squateři. Radnice se s nimi nejprve snažila bojovat, pak jim ale prostor více méně nechala. Výsledkem je alternativní komunitní čtvrť s kavárnami, kluby, bary, galeriemi, a dokonce i hostelem v budově bývalé věznice, která přitahuje turisty z celého světa. A nezadá si se slavnějšími místy, jako je Szimpla Kert v Budapešti nebo berlínský Friedrichshain.

Hrad až do oblak

Lublaňský hrad posazený na kopci uprostřed města ční jako připomínka odvážných a bojovných časů slovinského národa. K  hradu se dostanete během chvilky z několika stran. Cestou ze starého města, okolo hradních vinic nebo třeba lanovkou. Hradní komplex je překvapivě velký. V jeho spletitých chodbách a patrech, které jsou propojené moderními cestičkami, schodišti, galeriemi a prosklenými vitrínami, se snadno ztratíte i s audioprůvodcem, který si můžete půjčit. Placený okruh vás zavede do hradních interiérů, na hradby a do věže. Volně přístupné části vám ovšem bohatě vystačí a poskytnou vám přístup do vězení pro plebs i do prostornější kobky pro šlechtu.

Pokud je Kotor v Černé Hoře město, kde v suvenýrech najdete bezkonkurenčně nejbarvitější nabídku magnetek na ledničku, v Lublani zas pořídíte ty nejpěknější suvenýry. Centrum je totiž doslova poseté concept story. Za všechny lze doporučit Gud Shop ve starém městě (Stari trg), kde koupíte designové pohledy, zápisníky, doplňky a dárky s motivy Lublaně a Slovinska z dílen lokálních umělců a designérů.