Brazilské Niagary, jen lepší

Nejdřív je uslyšíte. Hromový lomoz tisíců litrů vody se každou vteřinu převalí přes zlom, který matka příroda postavila do cesty řece Iguaçu. Až pak se zeleň rozestoupí a vy je spatříte. Vodopády Iguaçu, největší systém vodopádů na světě, naplní vaši mysl hlukem, vaše srdce úžasem a vaše kapsy i s foťákem, pokud si nedáte pozor, vodou.

Brazilské Niagary

Říct, že vodopády Iguaçu jsou jihoamerickou obdobou slavnějších Niagarských vodopádů, by byla urážka. Mají sice hodně společného, například se o ně dělí dva sousedící státy a musíte projít přes hranice, pokud se je rozhodnete vidět z obou stran. Proto si nezapomeňte pas. Oproti pouhým 3 niagarským vodopádům, nabízejí Iguaçu 150–270 (záleží na tom, jestli je období dešťů, nebo sucha) “menších” vodopádů o celkové rozloze 2,7 km. Ani svou výškou 52 m se největší niagarský vodopád Podkova nemůže rovnat 70 m, které dosahují ty zdejší.

Iguaçu své navštěvovanější konkurenty válcují i okolím. Příhodná poloha mezi městy Foz do Iguaçu na brazilské straně a Puerto Iguazú na té argentinské zajišťuje dokonalou dostupnost a zázemí pro návštěvníky, aniž by utrpěla scenérie. Jak je tomu v případě velmi komerčního Niagara Falls na kanadské straně Niagarských vodopádů. Jihoamerické vodopády jsou zasazené do komplexu dvou národních parků – Iguazú National Park v Argentině a Iguaçu National Park v Brazílii, které do sebe volně přecházejí a jsou domovem tisíců druhů rostlin a živočichů, včetně všudypřítomných nosálů. Právě rozmanitost druhů je dostala na seznam UNESCO, i když ne najednou. Brazilský přibyl až dva roky po tom argentinském.  

Jak už to bývá, z jedné strany je výhled na vodopády hezčí. V tomhle případě z té brazilské. Z argentinské si zase víc užijete park a větší i menší lávky, které se klikatí přímo nad okrajky převisů, ze kterých se voda valí do nedohledna. Jako u Niagarských vodopádů i tady platí, že nevidět je z obou břehů by byla škoda a že se do sprškové oblasti můžete nechat dovézt lodí. Návštěva tady bude nicméně klidnější a méně masová záležitost. Zatímco Niagary každý rok přilákají zhruba 30 milionů lidí, na Iguaçu se přijede podívat jen okolo 1 milionu zvědavců.         

Kudy sem: Avenida das Cataratas, BR-469, KM18, Foz do Iguaçu/PR

Turismus 3v1

Návštěva Foz do Iguaçu a oblasti vodopádu vás příjemně rozpoltí. Budete chtít vidět co nejvíc z Brazílie, až příliš jasně ale uslyšíte vábení Argentiny, která je na dosah. A aby toho nebylo málo, je soutok řek Paraná a Iguaçu zároveň hranicí Brazílie a Argentiny s Paraguayí, takže se nabízí možnost odškrtnout si z bucket listu hned tři výjimečné jihoamerické země. Tzv. Triple Frontier, dokonale spolupracující trojhranice, láká na všehochuť přírody, kultury, zážitků i technických divů. To vše pohodlně dostupné autobusem. Neopomeňte proto ani na hranici s Paraguayí. Další skvosty, které byste neměli vynechat, se skrývají právě tady.  

Samá voda aneb Přehrada Itaipu

Jestli si tváří v tvář vodopádům Iguaçu budete připadat malí, před rozměry vodní elektrárny Itaipu na řece Paraná se šupem zařadíte mezi mravence. Jde totiž o druhou nejvýkonnější a největší vodní elektrárnu na světě. (Svého času bývala první, pak ji ale na žebříčku předběhla elektrárna na čínské řece Yangtze). Její hráz je vysoká 196 m, a abyste ji přešli z jednoho břehu na druhý, museli byste ujít 7,76 km. To naštěstí nemusíte. Na přehradě se pořádají komentované exkurze, v rámci panoramatické prohlídky vás autobus doveze ke dvěma vnějším vyhlídkovým bodům, speciální okruh je zase pro ty, kdo se tomuto gigantovi chtějí podívat do střev. Elektrárna vznikla jako společný projekt Brazílie a Paraguaye.  

Kudy sem: Avenida Tancredo Neves, 6731 – Foz do Iguaçu/PR

Brazilsko-paraguayský Buddha

Na světě jsou i větší prapodivnosti, nefalšovaný buddhistický chrám na hranici Brazílie a Paraguaye ale stejně překvapí. Živelný hřmot vodopádů Iguaçu a chladnou pravidelnost vibrujících turbín Itaipu náhle vystřídá mír a harmonie. Pod laskavým pohledem sedmimetrového Buddhy a jeho 120 dalších menších dvojníků se můžete ponořit do sebe, meditovat ve zdejším chrámu, zahradách a při pohledu na obě přilehlá města – Foz do Iguaçu (Brazílie) a Ciudad del Este (Paraguay). Pusťte z hlavy představy o starověké kolonizaci buddhistů-misionářů, kteří sem připluli konvertovat brazilské domorodce. Chrám postavili teprve v roce 1996.     

Kudy sem: Rua Dr. Josivalter Vila Nova, 99 – Foz do Iguaçu/PR