Kilometry svobody na Route 66

Jak získat alespoň mlhavý pojem o legendární americké silnici, po které jezdí rebelové? Představte si 200kilometrovou trasu z Prahy do Brna. Představte si D1 úplně prázdnou bez kolon a omezení rychlosti. Pořádně na to šlápněte a projeďte ji v mysli dvacetkrát. Tak nějak zhruba by mohla působit 4000 kilometrů dlouhá Route 66. Až na to, že vede napříč celou Amerikou, zasahuje do osmi států, několika indiánských rezervací a tří časových pásem.

Route 66 začíná v kalifornské Santa Monice a končí v Grant parku v Chicagu u fontány, kterou znáte ze seriálu Ženatý ze závazky. Vede přes státy Kalifornie, Arizona, Nové Mexiko, Texas, Kansas, Missouri, Oklahoma a Illinois. Vznikla ve 20. letech 20. století a dlouhou dobu sloužila jako důležitá dopravní tepna. Postupem času ale přebrala její funkci nově zbudovaná síť modernějších mezistátních dálnic, a tak se stalo, že v roce 1985 byla silnice oficiálně odstraněna z dálniční mapy USA.

Nostalgie není slepá ulička

Je v pořádku smazat takový kus historie? Američané si myslí, že ne. Téhož roku byla proto prohlášena za historickou památku a od té doby ji motorkáři, nadšenci a historikové znovu oprašují a flikují. Konzervují opuštěné kavárny a hotely, historické cedule, dopravní značky i staré reklamní poutače, aby zachovaly svobodného ducha Route 66 pro další generace. V roce 1999 např. prezident Clinton podepsal zákon o zachování 66, který zadotoval prostřednictvím grantů obnovu historických prvků na trase.

Hledání, útěk, nacházení nových já

Ve Steinbeckově románu Hrozny hněvu symbolizuje Route 66 nový start pro nekonečné šňůry aut, kteří cestují za hledáním nové práce a domova v období hospodářské krize. “Šestašedesátka je stezkou lidí na útěku – stezkou uprchlíků před prachem a mizející zemí, před hromem traktorů a mizejícím majetkem (…) Šestašedesátka je matka cest – cesta k útěku.” Pojmenování “Matka cest” už jí zůstalo.

harkeroo, franck reporter, shaunl | istockphoto.com

Get Your Kicks on Route 66

A prchali po ní i jiní hrdinové, kteří nastolovali nové epochy. V 50. letech po ní utíkal s nezletilou Lolitou i Nabokovův Humbert. V 60. letech se Na cestě po Kerouacově vzoru ocitli beatníci, kteří po ní utíkali z reality na metamfetaminové výlety do vlastní hlavy. V 70. letech se silnice zaplnila milovníky silných motorek Harley Davidson, které inspiroval film Bezstarostná jízda. Ostatně tohle okouzlení nepřestalo nikdy. V jízdě je meditace – nechte se unést vůní rozpáleného asfaltu, benzínu a širokých obzorů, za které vás nic nenutí spěchat.

Silnice, která doslova zpívá pod koly

Pusťte si na cestu stejnojmennou hymnu Route 66 od Bobbyho Troupa, kterou nahrálo více než 100 interpretů, mimo jiné třeba Rolling Stones nebo Chuck Berry. Pokud nemáte autorádio – nevadí, silnice hraje sama. V jednom úseku v Novém Mexiku je po pravém okraji nekolikasetmetrový pruh s různě hlubokými a vzdálenými drážkami. Pokud jedete správnou rychlostí, tj. 72 km/h, povrch kol vyhrává na elpíčku silnice tóny písně America the Beatiful. Pokud jedete rychleji, hudba zní falešně – ty, co mají hudební sluch, by to mohlo motivovat k dodržování povolené rychlosti.